TÝDEN JANA PROKEŠE
OSLAVA VÝROČÍ 150 LET OD NAROZENÍ INICIÁTORA VELKÉ OSTRAVY A ÚSPĚŠNÉHO STAROSTY OSTRAVSKÉ MEZIVÁLEČNÉ ÉRY
Pořádá Antikvariát a klub Fiducia ve spolupráci se Statutárním městem Ostrava, Ostravainfo!!!, Archivem města Ostravy, Ostravským muzeem, Galerií výtvarného umění v Ostravě a Moravskoslezskou vědeckou knihovnou. Akce se koná pod záštitou náměstkyně primátora Andrey Hoffmannové.
Kulturní akce:
19. 5. 17.00
Vernisáž výstavy Jan Prokeš a muzeum
Ostravské muzeum /
Navštivte výstavu o Janu Prokešovi, který se zasloužil o zachování zdejšího muzea a jeho přestěhování do větších prostor Staré radnice v roce 1931. Prvního českého starostu Moravské Ostravy po roce 1918 vám představíme na fotografiích ze soukromého i veřejného života, nahlédnete do jeho knihovny. Z rukou Augustina Handzela se dochovala posmrtná maska Jana Prokeše, která je součástí muzejních sbírek.
Výstava potrvá do 18. 6. 2023.
20. 5. 18.00
Prokešův poslední nýt ve věži Nové radnice
Nová radnice /
Na pódiu před radnicí v rámci Ostravské muzejní noci slavnostně pokřtíme po téměř 100 letech nalezenou a zrestaurovanou pamětní destičku. Ukážeme si také poslední nýt, který do věže tohoto unikátního konstruktivistického „majáku“ nýtoval starosta Jan Prokeš v roce 1930. Obnovená pamětní deska byla v dobách komunistické totality zatřena a teprve v letošním roce znovuobjevena v rámci badatelského výzkumu týmu historiků, kteří 25. května pokřtí knihu Jan Prokeš: Ostrava na cestě k velkoměstu.
20. 5. 18.00–22.00
Možná přijde i Jan Prokeš
Nová radnice /
Zahajte s námi připomínku narozenin Jana Prokeše přímo v prostorách Ostravské radnice. Vyfotit se můžete jak u starostova fotopointu, tak třeba, budete-li mít štěstí, přímo s Janem Prokešem v rámci komentovaných prohlídek. V rámci prohlídek si budete moci prohlédnout unikátní poslední nýt, který do věže zanýtoval starosta Prokeš v roce 1930.
22. 5. 14.00
Život a působení
Jana Prokeše do roku 1918
Archiv města Ostravy /
Přednáška ředitelky archivu Hany Šústkové.
23. 5. 16.00
Čtvrtý sjezd moravských bibliofilů v Ostravě a Jan Prokeš
Knihovna GVUO/
Přednáška Gabriely Pelikánové o celostátním a ve své době velmi úspěšném setkání bibliofilů, které zaštiťoval starosta a bibliofil Jan Prokeš. Nutná je rezervace předem na www.gvuo.cz.
23. 5. 18.00
Komentovaná prohlídka Nové radnice s Martinem Strakošem a Romanou Rosovou a křest skládačky Po stopách Jana Prokeše
Nová radnice /
Projděte se s námi známými i méně známými zákoutími cenné ostravské stavby a pokřtěte další skládačku ze série Ostravské kulturní stezky.
Podíváme se na místa, která jsou spojená s působením prvního českého starosty Moravské Ostravy Jana Prokeše, a ukážeme si mnohé unikátní architektonické prvky. Doporučujeme rezervaci míst v Infocentru ve věži Nové radnice nebo na https://shop.entradio.cz/event/156 . Sraz před radniční budovou. Pořádá Antikvariát a klub Fiducia.
24. 5. 13.00 / 15.00 / 17.00
Jan Prokeš a muzeum – komentované prohlídky
Ostravské muzeum /
Komentované prohlídky k výstavě. Z důvodu omezené kapacity doporučujeme rezervaci míst na pokladně Ostravského muzea: duchonova@ostrmuz.cz, tel. 597 578 450 (po-pá 9.00-17.00).
24. 5. 16.30
Jan Prokeš, první český starosta Ostravy – přednáška
Moravskoslezská vědecká knihovna /
Tématem přednášky historika Radomíra Sedi bude působení Jana Prokeše v čele Ostravy. Na přednášce se dozvíte, jak se Ostrava proměnila během jeho vedení a které stavby ho dodnes připomínají.
25. 5. 15.00
křest knihy Jan Prokeš:
Ostrava na cestě k velkoměstu
Ostravské muzeum /
Slavnostní uvedení knihy, kterou vydává spolek Fiducia u příležitosti 150 let od narození nejúspěšnějšího ostravského starosty.
Knihu pokřtíme s autorským týmem – Martinem Jemelkou, Radomírem Seďou, Gabrielou Pelikánovou, Romanou Rosovou a Martinem Strakošem. Kmotry knihy budou ředitelka Archivu města Ostravy Hana Šústková, ředitel Ostravského muzea Filip Petlička a náměstkyně primátora Andrea Hoffmannová, která převzala nad Týdnem Jana Prokeše záštitu. Z důvodů omezené kapacity doporučujeme rezervaci míst v pokladně Ostravského muzea: duchonova@ostrmuz.cz, tel. 597 578 450 (po-pá 9.00-17.00). Pozor, koná se v Ostravském muzeu.
25. 5. 17.00
Komentovaná procházka
Po stopách Jana Prokeše
sraz u Ostravského muzea /
Vydejte se s námi na místa, která jsou spojena s iniciátorem Velké Ostravy Janem Prokešem. Provedou vás autoři knihy Jan Prokeš: Ostrava na cestě k velkoměstu. Vycházku symbolicky ukončíme u Prokešova hrobu na Slezské Ostravě. Sraz před Ostravským muzeem.
Výstavy a jiné aktivity:
19.–26. 5. Digitalizovaný fond Jana Prokeše /Archiv města Ostravy
Na internetových stránkách města Ostravy a sociálních sítích města bude popularizován digitalizovaný osobní archivní fond Prokeš Jan, obsahující dochovanou pozůstalost tohoto moravskoostravského starosty a také krátký životopis Jana Prokeše, přístupný formou hesla v elektronické Encyklopedii města Ostravy.
19. 5. – 30. 6. Výstava dokumentů spojených s Janem Prokešem / Archiv města Ostravy
Výstava dokumentů, vztahujících se k ostravským místům úzce spojeným s osobností Jana Prokeše.
od 19. 5. Speciální turistická vizitka věnovaná Janu Prokešovi / Infocentrum Věž
od 19. 5. Speciální výroční edice triček a tašek s motivem Prokešovy nejdůležitější stavby – Nové radnice / Antikvariát a klub Fiducia a Infocentrum Věž
22. 5. – 30.6. Výstava o životě Jana Prokeše / Moravskoslezská vědecká knihovna
22.–26. 5. Prokešova šifra / Moravskoslezská vědecká knihovna
Po celý týden bude ve studovně MSVK připravena hra Prokešova šifra. Kdo ji vyluští, může se zapojit do soutěže. V pondělí 29. 5. vylosujeme tři výherce, kteří budou odměněni.
Akce Týden Jana Prokeše se koná za finanční podpory
Statutárního města Ostravy, Ministerstva kultury ČR a Nadace české architektury.
Jan Prokeš, přední představitel ostravské komunální politiky meziválečného období, se zásadní měrou zasloužil o rozšíření města a vznik tzv. Velké Ostravy, z jeho podnětu vzniklo mnoho významných staveb (například Nová radnice, Moravskoostravská spořitelna či kubistické krematorium), byl také milovníkem výtvarného umění, což se otisklo nejen v jeho soukromé sbírce, ale i ve veřejném prostoru, když se jako jeden z iniciátorů zasloužil o výstavbu Domu umění. Zasadil se o rozšíření sítě škol a zlepšení chudinské péče. V mnohonárodnostní Moravské Ostravě se dobře osvědčila i jeho tolerance k národnostním menšinám, kterou dokazuje mj. jeho druhý sňatek s Němkou Isidorou Hatwiegerovou. Byl členem bezpočtu spolků a organizací, na jejichž činnosti se aktivně podílel. Jan Prokeš byl znám svou nepoddajnou povahou, která mu sice přinesla řadu oponentů, ale bez níž by pravděpodobně neprosadil mnoho projektů, díky nimž mohla Moravská Ostrava zaujmout důstojné místo mezi velkoměsty tehdejší Československé republiky.
Kniha Jan Prokeš: Ostrava na cestě k velkoměstu, kterou vydává spolek Fiducia v květnu 2023, se věnuje životním osudům Jana Prokeše, iniciátora vzniku Velké Ostravy a jedné z nejvýznamnějších politických figur Ostravy. Publikace ovšem pohlíží na Prokešovu éru z širší perspektivy, kdy se věnuje rovněž dobovému dění, architektonickému rozvoji a konkrétním klíčovým stavbám, spojeným s Prokešem v čele Ostravy – například budově Nové radnice, městských jatek, Domu umění, Moravskoostravské spořitelně či kubistickému krematoriu. Kniha přináší několik badatelských objevů, výstupy ze stavebně-historických průzkumů a řadu dosud nepublikovaných informací, týkajících se života a činnosti Jana Prokeše v čele Ostravy, jež se za jeho působení proměňovala ve velkoměsto. Je sestavena z pěti textů – zatímco příspěvky historiků Martina Jemelky a Martina Strakoše se pokoušejí Prokešův život a práci nahlížet z větší perspektivy a vztahovat je k obecnějším jevům a událostem, texty Romany Rosové, Gabriely Pelikánové a Radomíra Sedi se věnují konkrétním aktivitám, stavbám a událostem Prokešova života. Z tohoto důvodu některá témata procházejí celou knihou a jsou popisována a prozkoumávána z různých úhlů pohledu.
Portrét Jana Prokeše je z velké části bohužel složen jen ze střípků, které se o něm dochovaly – v Archivu města Ostravy kupříkladu tvoří jeho osobní pozůstalost pouhé dva kartony písemností. Vzhledem ke značné šíři aktivit, v nichž osobnost Jana Prokeše vynikala, je to opravdu překvapivé, ale především je to skutečně velmi, velmi málo. Víme přitom, že byl nejen politikem, který se zasadil o rozvoj Ostravy a prosadil výstavbu mnoha staveb, z nichž nejznámější je doposud největší radniční budova v České republice. Jako sociální demokrat bojoval proti „velkokapitálu“, ale zároveň nepodlehl radikalitě komunistického hnutí a snažil se k sociálně spravedlivé společnosti dospět cestou reformní, nikoli prostřednictvím násilné revoluce. Mnoho z jeho života ale nedokážeme doposud vysvětlit. Jedná se kupříkladu o závěr politické kariéry či o odpověď na otázku, zda nebyl Prokešův předčasný skon důsledkem nevděku jeho vlastní politické strany. Jak byl vlastně vnímán mezi spolustraníky? Šlo pouze o obdiv, tak jak byl prezentován ve sborníku k jeho šedesátým narozeninám? Jaký byl jeho osobní život? Víme, že měl sedm dětí a byl dvakrát ženatý. Avšak jak dokázal skloubit veřejné působení a soukromí? O tom nevíme prakticky nic. Je mimo jiné pozoruhodné, že jeho druhá manželka byla jako osoba německé národnosti odsunuta záhy po osvobození v roce 1945 – bez jakýchkoli dohledatelných protestů. Přitom šlo o ženu nejvýznamnějšího starosty Moravské Ostravy v období první Československé republiky! Snad jednou budoucí historici naleznou odpovědi na otázky, které se v rámci bádání kolektivu autorů knihy Jan Prokeš: Ostrava na cestě v velkoměstu objevily.
V době, kdy se publikace dokončovala, se v rámci badatelského výzkumu jejích autorů nalezl poslední (jistě symbolicky poslední) nýt věže ostravské Nové radnice, na němž je vygravírován drobný, vysvětlující text. Tento nýt osobně umístil do konstrukce sám Jan Prokeš. Osud onoho drobného kusu kovu, jako by symbolizoval nejen život Jana Prokeše, ale celého dvacátého století. Jeho instalaci zaznamenaly tehdejší noviny, v době nacistické okupace zůstal nepovšimnut, neboť Jan Prokeš byl v těchto temných letech skoro zapomenut. Komunisté si na něj pamatovali z nenávistných kampaní v tisku a po roce 1948 pro ně byl symbolem „zrady dělnické třídy“, nenáviděným sociálním demokratem. Nápis z nýtu byl tedy seškrábán (ne však úplně – po každém pokusu o vymazání z historie zůstane nějaká stopa) a následně přetřen barvou. Nyní byl opět nalezen, zrestaurován a v rámci Týdne Jana Prokeše, ale i později v rámci komentovaných procházek bude možné jej zhlédnout.